Salvation (03)

22. června 2015 v 0:12 | Faith | (c) ordinharry |  Salvation - SPN
Title: Salvation
Author: Faith
Fandom: Supernatural
Přístupnost: pro všechny (zatím)
Plot: Claire strávila většinu svého života schováváním se. Před démony a dalšími magickými stvořeními, kteří se jí celou věčnost pokouší najít. Po smrti svých rodičů už má schovávání plné zuby a rozhodne se žít normální život bez toho, aniž by se strachovala zla na každém rohu. Stačí drobné polevení v ostražitosti a temné síly si k ní pomalu, ale jistě nacházejí cestu. Zasáhnou Castiel, Sam a Dean včas? Nebo už bude příliš pozdě?
Copyright: Prosím nekopírovat! Příběh i (budoucí) obrázek k příběhu mé vlastní tvorby! Děkuju za pochopení.
Pozn. autora: Minulý díl měl méně než 4 stránky ve wordu, tento má více jak 4 stránky (5) a i tak je jen takovým vyplňovacím dílem, pokud mi rozumíte :D trval douho, protože jsem upřímně nevěděla, co napsat :D chtěla jsem mít před všechnou tou akcí ještě nějaký oddechový díl a trochu vám přiblížit charakter Claire, ale mám pocit, že jsem tam nevmáčkla dost informací (:D) podle kterých byste mohli Claire soudit... Ten konec je takový slibující konečně nějaké drámo, tak snad zanecháte nějaké komentáře, vaše názory, ať vím, co mám zlepšit :) - Faith
P. S. Co s těmi psy? Miluju je! A možná jsem to trochu přehnala :D


Tady by se koukalo na fotbal, pomyslel si Dean a rozhlížel se dál. Protější stěna nebyla celá, byl zde vstup do kuchyně, bez dveří. Když šel chodbou minul několik dveří, pravděpodobně koupelna, záchod a další věci, co snobský bohatý holky potřebují mít jako speciální místnost. Pravděpodobně jedny z těch dveří vedou do půl kilometrové šatny nacpané oblečením k prasknutí.
Claire Deana obešla a zastřela závěsy na těch velikých oknech. Potom rozsvítila světlo. "Nic tady není, můžeš se uklidnit F.B.I.," ušklíbla se na něj.
Dean se na ni zamračil. Už měl na jazyku kousavou odpověď, když ho najednou něco povalilo na zem, stejně tak Sama a Claire.


Dean se snažil co nejrychleji natáhnout po své zbrani, avšak potom si uvědomil, že ať na něj zaútočilo cokoli, nechová se to jako žádný klasický nepřítel. Něco mokrého mu začalo přejíždět po tváři. Zavřel oči a nakrabatil čelo. Bylo to nechutné! Donesl se k němu zvonivý smích, který rozeznal jako smích Claire.
"Ale no tak, kámo," smála se, "Buddy! Jacku! Stačí, fuj!" rozkázala, když si všimla, jak jsou dva její miláčci rozvalení na obou bratrech Winchesterových a snaží se jim ukázat, jak moc šťastní jsou. Nebo možná, kolik mají slin v puse.
Dean a Sam se oba na podlaze posadili, když z nich ta těžká váha zmizela. S rozdílnými pohledy sledovali, jak se oba dva velcí psi, kteří je doteď drželi u země, přesunuli ke Claire, a povalili ji znovu na zem. Bruneta se tomu jen smála. Dean byl jemně vykolejený, zatímco Sam se díval s velkým úsměvem na tváři.
Velký německý ovčák, Jack, který v rychlosti povalil oba bratry Winchesterovy k zemi, začal na paničku kňučet, čímž si získal její pozornost. "Copak miláčku?" podrbala ho za uchem, "máš hlad, viď?" Pokusila se postavit, ale nebylo to zrovna jednoduché, když se na ni lepili hned dva velcí, silní psi.
Když se vyškrábala na nohy, vydala se rovnou do kuchyně. "Vy si taky dáte něco k jídlu, pánové?" zavolala zpátky za nimi. Sam ji následoval a Dean nechtěl s dvěma "bestiemi" zůstat sám, takže je ihned následoval.
"Pivo asi nemáš, co?"
"Náhodou, mám," odpověděla s úšklebkem a otevřela lednici, odkud vytáhla vychlazené pivo, které podala Deanovi. Jedno nabídla i Samovi, který jej taky s vděčným kývnutím přijal.
Otočila se k lince a sehnula se k jedné spodní skříňce, ze které vytáhla velký pytel psích granulí. "Večeře!" zvolala. Sam i Dean zůstali překvapeně hledět, když se všichni tři psi dostavili do kuchyně s jejich miskami v tlamách a položili je Claire přímo pod nohy.
"Páni, jsou vycvičení," Claire s úsměvem pohlédla na Sama.
"Ještě aby ne. Strávili jsme spolu na cvičišti a tréninky velkou spoustu času," polaskala postupně všechny psy po hlavě a potom jim nasypala do misek. "Počkat, kde je Démon?" přejela pohledem z jednoho krmícího se psa na druhého. Ani jeden jí samozřejmě nebyl schopen odpovědět.
"Kdo?" "Démon?" zeptali se Sam a Dean najednou. Starší z nich se už pomalu začal natahovat po zbrani. Claire však jejich otázky ignorovala a jen se na ně usmála.
Postavila se na nohy a rozhlédla se. Zahvízdala. "Démone! Démone, k noze!" Nic. Žádná další "bestie" se nevyřítila zpoza rohu. Znovu zahvízdala, opět bez žádného výsledku, ostatní psi k ní pouze zvedli pohled a zvědavě naklonili hlavu na stranu. "Démone!"
Z vedlejší místnosti se ozvalo slabé kňučení. Claire se zamračila a vydala zpátky do obýváku. Chvíli pochodovala a bedlivě poslouchala, až se usmála a sklonila k převrácené krabici. "Jak ses sem proboha dostal?" nadzvedla krabici, zpod které vykoukly dvě různobarevné oči. Jedno modré, jedno hnědé. Malý sibiřský husky se nadzvedl na zadní a předními packami se opřel o Claiřina kolena. Nadšeně jí začal olizovat tvář.
"Kolik těch psů vlastně máš?" ozvalo se jí za zády. Vzala si Démona do náruče a otočila se na staršího z bratrů Winchesterových. Vrátila se s ním zpátky do kuchyně a Dean se jí držel v přímém závěsu.
"Jen tihle tři, neboj se," vytáhla další misku a nasypala do ní nějaké žrádlo, pak vedle ní posadila Démona, který se do ní hned pustil. "Tohle je Démon, je to ještě malé miminko. Tady tenhle krasavec," ukázala na německého ovčáka, "to je Jack, je z nich všech nejstarší. Tenhle neposeda," labradorský retrívr, jež nedokázal chvíli posedět a neustále pobíhal od jednoho k druhému, nejvíce se držel u Deana, který se jej naopak stále snažil odehnat, ale dával si dobrý pozor, aby se neodhalil jeho zubům, "je Buddy, taky ještě pořád velké štěně."
"Tohle je štěně?" zvedl obočí Dean.
"Rychle roste, ale je ještě mladý," odpověděla Claire a otočila se k německému ovčáku, který stále seděl u své misky a všechno bedlivě pozoroval, "Jack, protože je nejstarší dává na všechny pozor, ale speciálně pozorný je na Démona. Jako vlastní štěně."
Dean vzdal pokusy o odstrašení Buddyho a raději se posadil ke svému pivu, zatímco Buddy se usadil u jeho nohou a položil mu hlavu na stehno. "Vzdávám to, co po mně chceš?" podíval se na něj.
"Pohlaď si ho," zeširoka se usmála Claire.
"Cože?!" zvedl k ní doširoka otevřené oči, "to ani náhodou! Co když mě kousne?!"
"Nekousne tě," ujišťovala Claire, "je to štěně, které si chce hrát."
"Hrát?" zvedl Dean obočí. Rozhodně neměl na žádné hraní se psem čas, ani náladu. Vlastně by se měli co nejrychleji vydat zase na cestu. Buddy na něj stále koukal svýma velkýma tmavýma očima, které z něj nespustil ani na vteřinu. Dean si povzdychl a raději se obrátil ke své láhvi od piva, z níž se rychle třemi loky napil.
Claire se usmála. Nedej bože, aby ukázal, že má taky citlivou stránku. Musí si za každou cenu udržet celou tu macho image. "No nic, já bych se ráda osprchovala, takže si udělejte pohodlí pánové," pronesla Claire a po ujištění se, že všichni miláčci mají vše, co potřebují, se vydala ven z místnosti.
"Počkej!" vyhrkl Dean. Claire se zastavila a otočila na něj se zvednutým obočím. "Měli bychom zase co nejdříve vyrazit…"
"Bude to jen rychlá sprcha, pak si sbalím a můžeme jet klidně hned," kývla Claire.
Samova slova ji opět zastavila. "Vlastně je už docela pozdě, můžeme si odpočinout a vyrazit až zítra ráno."
Claire souhlasila okamžitě, Deanovi kývnutí chvíli trvalo. Nechtěl se zdržovat v tomhle luxusním bytě. Necítil se tady moc ve své kůži. Navíc se všemi těmi psi kolem.
"Dobře, tedy, na konci chodby vlevo je pokoj pro hosty, kde se určitě najdou dvě postele. Světlé modré dveře úplně na konci chodby jsou od mého pokoje a ty bílé hned vedle jsou od koupelny, kterou si ale teď zabírám, jelikož je propojená s mým pokojem. Naproti vchodovým dveřím je ale ještě jedna toaleta i s umyvadlem, pokud by bylo nutností," zakončila Claire rychlou prohlídku bytu, která se celá odehrála v kuchyni, potom odešla směrem do svého pokoje.
Bylo zvláštní se zde znovu ocitnout a vědět, že hned brzy ráno musíte zase pryč. Obzvlášť, když už je šance, že se nevrátíte… možná nikdy. Hned ráno zajde ke své sousedce, kamarádce Max, jestli by se nepostarala o pejsky, tak jako vždy, když potřebovala, doteď. Alespoň tohle chtěla mít z krku.
Sundala ze sebe Deanovu bundu, na kterou si teprve teď vzpomněla. Přehodila ji přes opěradlo židle u psacího stolu, aby ji měla na očích a nezapomněla vrátit. Potom ze sebe sundala i zbytek oblečení, dokud nestála jen ve spodním prádle. Ze skříně si vytáhla svoje nejoblíbenější věci na spaní, jež tvořily jednoduché pohodlné pruhované kraťasy a fialové tílko. S těmito věcmi přešla do koupelny.
Dveře vedoucí z chodby zamknula a věc i odložila na pračku. Pustila kohoutek a nechala vodu se trochu nahřát, zatímco se rychle odlíčila a rozpustila svoje hnědé vlasy, až jí splývaly po ramenou v jemných vlnách. Svlékla ze sebe i zbývající kousky oblečení a vlezla pod sprchu.
Teplá voda působila na svaly ztuhlé z celodenního sezení v Impale příjemně. Rychle si umyla i vlasy, které po třech dnech už začínaly být neúnosně mastné, a ještě i v rychlosti oholila všechny rašící chloupky na nohou a v podpaží. Když ze sprchy vylezla, obalila se ručníkem a své vlasy zabalila do menšího. Utřela zamlžené zrcadlo, na kterém se zkondenzovaly všechny páry kolem.
Pořádně si prohlédla svůj odraz v zrcadle. Pod očima měla kruhy, i když na zadním sedadle Impaly měla dostatek prostoru a pohodlí pro spánek. Mohla se roztáhnout po celé délce sedadla a nikdo ji za celou dobu nebudil, aby si vyměnil řízení. Dean by ji stejně Baby nikdy řídit nenechal. Přivedlo ji to k přemýšlení, jak dlouho vlastně bude muset s bratry zůstat. Na pár týdnů? Možná rok, než se všechno vyřeší a ona získá zpět svého anděla strážného? Co když se ale něco zvrtne a ona zůstane k Winchesterovým připoutána napořád? Navěky utíkat před Luciferem a zároveň anděly, kteří by ji chtěli využít.
Vzpomněla si na Castielův výraz v očích, když jí opatrně říkal, co se stalo. Věděl, kam až to celé může zajít. Obzvlášť, když už na ni měl dávat pozor, aby se k ní démoni, či sám Lucifer nedostali. I když jen na nepatrný moment, cítila se s ním v bezpečí. Právě nejspíš někde hledá její bývalou opatrovnici, zatímco ji uložil do rukou bratrům. Z nějakého důvodu jim zjevně důvěřoval, že ji dokážou udržet naživu a dál od stvoření z pekla.
Osušila si celé tělo a poté se oblékla do věcí na spaní. Rozmotala ručník kolem vlasů a rozhodla se, že je dnes v noci nechá přirozeně schnout. Po návratu do pokoje vytáhla sportovní tašku zpod postele a naskládala do ní nějaké oblečení, které bude potřebovat. Věci, jako osobní hygiena, ještě nebalila, aby je mohla ráno použít. Všechno ostatní už ovšem nachystala, aby jí Dean ráno nemohl říct, že zdržuje. Nachystanou, z poloviny plnou, tašku nechala ležet vedle stolu. Zrak jí padl na bundu přehozenou přes opěradlo. Má ji jít vrátit hned? Po zkontrolování hodin přišla na to, že už je sice docela pozdě, ale pořád bylo slyšet nějaké tlumené zvuky, takže pravděpodobně ještě alespoň jeden z nich nespal. S větší pravděpodobností Dean, avšak kdyby to byl Sam, tak mu tu bundu i tak může dát a on ji pak předá bratrovi.
Ve dveřích obýváku zůstala na vteřinu užasle stát. Byl to opravdu Dean, kdo se ještě nacházel mimo pokoj pro hosty, který jim určila, jako ložnici pro přespání, ale rozhodně už nebyl vzhůru. Rozvaloval se přes celý gauč, láhev od piva téměř prázdná ještě pořád v ruce. Claire se pro sebe usmála. Usnul při sledování nějakého pořadu v televizi. Zjevně nebyl tak čilý, jak si sám myslel. A to chtěl hned řídit. Claire se cítila mnohem lépe, když věděla, že se mu nyní dostane dostatek spánku a zítra s nimi nikde nehavaruje.
Kousla se do rtu. Má ho probudit? Nebo radši ne, aby ji nebral jako nebezpečí a nesložil k zemi? Rozhodla se pro jistější a bezpečnější řešení a jednoduše ze skříňky vedle televize vytáhla deku, kterou pak celou přes Deana přehodila. Nebyla úplně dlouhá, aby mu zakryla celé tělo, tak mu vyčuhovaly chodidla. Z ruky mu vytáhla tu flašku od piva a položila ji na stůl, vedle ní bundu. Televizi vypnula a potom se vrátila do pokoje. Necítila žádné výčitky svědomí nebo tak, ta pohovka byla překvapivě docela pohodlná, což věděla z vlastní zkušenosti. Několikrát tam usnula při sledování televizních pořadů poté, co přišla unavená z práce, ale ještě se jí nechtělo do postele. Pohovka v obýváku byla přece jen blíže, než postel v ložnici.
Potom se Claire vrátila do svého pokoje a usmála se, když si všimla svých čtyřnohých miláčků uložených u paty postele na huňatém koberci. Tedy Jack a Buddy sledovali každý její pohyb s hlavou opřenou o přední packy. Ráno s nimi zaběhne ven, aby se všichni provětrali, očividně to potřebují. Vůbec ji nepřekvapilo, když v posteli našla ležet Démona na zádech. Jen se usmála a lehla si vedle něj. Štěně se na ni dívalo svým prosebným pohledem, a Claire přesně věděla, co po ní psík chce. Zhasla lampičku, která byla již jediným zdrojem světla v pokoji, přitulila se blíže k Démonovi a začala ho drbat na bříšku, dokud jak on, tak ona, neusnuli.
~*~
Druhý den ráno pro Sama ani nebylo překvapením, když ve druhé posteli Deana nenašel. Vždyť už když se Sam vydal na kutě, jeho starší bratr podřimoval na pohovce v Claiřině obýváku. Vstal z postele a vydal se ke koupelně. Zaklepal na dveře, uvědomujíc si, že by Claire klidně mohla být uvnitř. Když se mu nedostalo žádné odpovědi, vzal za kliku a otevřel. Rychle přejel místnost pohledem. Koupelna byla stejně luxusní jako zbytek bytu, Claire si opravdu nežila špatně na barmanku, to musel uznat. Kachličky vínové barvy pokrývaly tři-čtvrtiny každé stěny, zbytek až ke stropu normální bílá zeď. V levém rohu od dveří masivní vana, do které by se vešli minimálně dva velcí lidé najednou, kousek vedle dveří umyvadlo s velkým zrcadlem a poličkami plnými hygienických potřeb. Některé z poliček byly poloprázdné, nebo úplně prázdné, usoudil, že Claire už si zabalila. Na pravo ode dveří byl záchod a v rohu napravo sprchový kout. Vedle něj bílé dveře, které byly otevřené dokořán. Pravděpodobně vstup do Claiřina pokoje.
Z pokoje nebylo slyšet ani jeden jediný drobný zvuk, Sam usoudil, že Claire ještě spí. V rychlosti vykonal potřebu, aby se vyhnul trapné situaci, pokud by se Claire vzbudila, nebo přece jen byla vzhůru a extrémně tichá. Potom si umyl ruce a pohlédnul na svůj odraz v zrcadle. Pro jednou ho neupotal tolik rozcuch jeho delších vlasů, které stály téměř na všechny strany, ale odraz z Claiřina pokoje.
Byl prázdný.
Po Claire nebylo ani stopy. Když na to přišlo, ani po jejích třech psech.
Sam na chvíli ztuhl. Že by vážně hned druhý den jejich hlídacího jobu selhali? To snad ne! Celý pokoj byl čistý, postel hezky ustlaná. Rozhodně ji nikdo nevytáhl z postele násilím, pomyslel si. Utekla? Proč by to dělala?
Rychle prohledal zbytek bytu, ale po Claire nebylo ani zmínky. Ani v kuchyni, ani na druhém záchodě, ani v obýváku. Slehla se po ní zem. Jediné, co Sam našel tak, jak očekával, byl Dean rozvalený na pohovce. Změnou bylo, že láhev od piva ležela na stole, vedle toho úhledně složená jeho bunda a Dean sám měl přes sebe přehozenou deku. To všechno musela udělat Claire, protože Dean za celou dobu nezměnil pozici a tvrdě spal.
Sam se zhluboka nadechl a připravil na budoucí lamentování svého bratra. Přešel k pohovce a zatřásl jeho ramenem. "Deane," nic, žádná reakce, starší Winchester dál klidně spal, "Deane, budíček sakra!" zatřásl s ním silněji a potom ho ještě praštil. To už sebou Dean škubl a šokovaně zamrkal.
"Co se děje?" zeptal se rozespalým hlasem, porozhlédnul se kolem, pak - když zjistil, že jsou všichni v pořádku - si znovu položil hlavu a zavřel oči.
"Claire je pryč," odpověděl Sam a založil si paže na hrudi.
"Cože?!" vytřeštil Dean tentokrát oči dokořán a prudce se posadil. To se mu snad jenom zdá!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tew* Tew* | Web | 27. července 2015 v 17:13 | Reagovat

Páni, tak jsem zvědavá na další kapitolu. Paráda! :) Moc se těším, co bude dál. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama